Robert Hlavica – fotografie

[Show as slideshow]

Vrátil jsem se ve svém fotoarchívu zpět do roku 2009. Tehdy v květnu jsem poprvé „pořádně “ vyfotil medvěda. Velký maco přišel tak na 20m ke krytu, stačil jsem udělat jediný snímek, ale stál za to. Měl jsem z té fotky měl obrovskou radost a medvěd dostal jméno Maximus. Pak jsem ho neviděl další tři roky, až minulý víkend. Je ještě znát rána na hlavě , která byla tehdy čerstvá z nějakého souboje. Opravdu jsem byl rád , že ho vidím, sice staršího o pár let, to jsme ale koneckonců všichni. Uprostřed galerie jsou fotky z roku 2009, první a poslední fotka je 2013.

[Show as slideshow]

Pomalu se rozbíhá říje medvědů. Dlouhá zima možná způsobila , že začátek není tak brzký jako v minulých letech, ale staří macové už nahánějí medvědice dnem i nocí. Měl jsem štěstí na počasí, u nás pršelo a na Slovensku bylo celkem teplo a sluníčko. První večer přišla medvědice se dvěma dvouletými medvíďaty a potom i starý medvěd. Druhý den večer přišli před kryt už v šest odpoledne a měl jsem je tam celou noc. Ani vyspat mě nenechali. Letos to byla má první noc s medvědy a to mi chvíli trvá než si zvyknu na všechny ty zvuky provázející říji. Po půlnoci přišla tlupa prasat a sežrali zbytek krmení, tím pádem ráno moc pohybu nebylo. V pět ráno jenom kolem krytu prohnal maco medvědici. Byli dost blízko, měl jsem připravený základní objektiv, ale nestačil jsem je vyfotit. I tak to byl úspěšný víkend- 9 medvědů.

[Show as slideshow]

Po roce jsem navštívil tokaniště v oblasti Västerås. Tentokrát jsme nejeli autem, ale letecky do Stockholmu. Tak jako u nás, i tam zima byla velmi dlouhá. Oproti loňsku jezera byly úplně zamrzlé, jaro teprve přicházelo. Počasí vypadalo nadějně, sluníčko a ráno mráz okolo -10°C, ale tetřevi tokali do pěti hodin ráno a pak
přeletěli na jiná místa. Na tokaništi tokalo asi šest tetřevů, ale žádný před objektivem. Vydržel jsem na místě 3 noci, ale scénář stejný. Začali tokat ve 4 hodiny hned vedle mého krytu a po páté hodině byli porůznu na ploše. Jednou jsem ho vyfotil v sedm ráno a to je jediná fotka z celé akce. Poslední den jsem přestěhoval kryt na tokaniště starého tetřeva, kterého jsem pozoroval jak prohání ostatní kohouty. Ráno mě vzbudil dešť a vítr a z toku nebylo nic. Na tokaništi nebylo ani pírko. Prostě jsem netrefil ten správný čas toku, kohouti asi ještě neměli vymezená svá teritoria. Alespoň jsem vyfotil mladou losici.